Včelařská konference

Dovolím si malou úvahu na dané téma:
Předpokládám přitom, ľe se jednalo o jarní přikrmení invertovaným roztokem,
protoľe pokud bylo invertázou krmeno na podzim, nenapadá mne souvislost s
popisovanou loupeľí.
1. Včely se určitě po nějakou dobu budou vracet. A to aľ do doby, neľ najdou
jiný výhodnějąí zdroj sladiny.
2. Neexistují včely lupičky - jsou to jen včely, které mají silný sběrací
pud. Ten je ľene za jakýmko-li zdrojem potravy bez ohledu na to, je-li v
nektariích květů, nebo sousedním, či cizím úlu.
3. Z mnoha příčin vzniku této ( z lidského hlediska ) loupeľe je hlavní
přikrmování roztokem na jaře. ( Bezpečnějąí by bylo medocukrové těsto).
Přikrmování ( spíą doplnění chybějících zásob ) je nutné pouze pro záchranu
včelstva bez zásob. Je ale nutno radikálně včelstvo zůľit ( počet rámků i
nástavků ) tak, aby včelstvo dostatečně obsedalo prostor úlu včetně česna.
Česno zůľit tak, ľe prolezou max. dvě včely. Existují i preventivní
opatření, ale na ta je v tomto případě pozdě.
4. Otázkou je, zda to stojí za tu námahu - obvykle se to vyplatí pouze u
matek, které jsme si vybrali pro budoucí chov. A to jen tehdy víme-li
určitě, ľe matka má dlouhodobě vynikající vlastnosti. Běľné produkční
včelstvo je pro tento rok ztraceno - nebude z něj výnos ľádný. To je lépe
vyjmout za teplejąího dne vąechny plásty, omést je od včel aspoň 10m od úlu
a plásty bez včel přidat jinému včelstvu. Původní úl zavřít, nebo odstranit.
Včely se vľebrají do jiných, plodem bude posíleno včelstvo. Jeątě bych zúľil
i česna úlů, které byly jako sousední toho vyloupeného.
5. S podobným jevem jsem se bohuľel setkával téměř kaľdoročně, neľ jsem
přiąel na to, ľe jarní podněcování v úle nemá smysl. Já uľ dokonce ani
nedělám jarní prohlídku. Včelstva jsou po prohlídce rozruąená a věnují
pozornost jiným věcem, místo aby hlídaly česno proti vetřelcům - a uľ se
rozjede loupeľ. Hodně se dá vyčíst z podmetu. Kaľdá zkuąennost bývá draze
zaplacena.
6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přeľijí ( lidově se říká
zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takľe se k této variantě
nepřikláním. Jeątě jsem se osobně nesetkal s volně ľijícím včelstvem, které
by přeľilo víc neľ jednu zimu.

Přeji hezký večer
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Svěcený Bohumil Ing. <sveceny/=/cesa.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2003 11:20 AM
Subject: Loupeení zjara


> Trochu jiné téma.
> V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy
> (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na
> dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem
na
> to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem
> česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem
> zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo
> dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným
> cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé
> včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou
> se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6
let,
> ale s něčím podobným se setkávám porvé.
> Vše dobré Bob.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Dne po 31. březen 2003 22:10 jste napsal(a):
>
> 6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přežijí ( lidově se říká
> zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takže se k této variantě
> nepřikláním. Ještě jsem se osobně nesetkal s volně žijícím včelstvem, které
> by přežilo víc než jednu zimu.

Dobry den,
u nas je v dutine stare lipy vcelstvo, ktere se kazdym rokem i roji a to i
pres to, ze uz nekolikrat bylo ( z duvodu varoazy) vysireno. Vzdycky to
prezijou.Co ja vim , zije tam jiz nejmene tri roky.

Jan Cervenka